1 rok nezaměstnaným - ideální start kariéry

Převzatý článek, který mě moc potěšil a s radostí jsme jej přeložili.


21.07.2014 1875x přečteno 0 komentářů

autor článku:

Jade Perry 

Dokončil jsem školu uprostřed ekonomické krize. Mnoho mých vrstevníků a kolegů si zvolilo praktičtější zaměření studia jako obchod, management, komunikaci apod. Já jsem se rozhodl věnovat se během těchto čtyř let integrativnímu umění. Můj další plán byl relativně jednoduchý: a) rok pracovat, b) ucházet se o pozici studijního poradce, c) finančně a osobně se připravit na své další kroky.

Pachtil jsem se a žádal o různá stipendia, programy a pracovní příležitosti. Zaměstnání jsem začal hledat tradičními způsoby – pracovní portály, rozesílání životopisů a průvodních dopisů (meditoval, doufal, modlil se a přál jsem si dostat pozvánku k pohovoru). Místo toho jsem obdržel dlouhý seznam „Děkujeme, ale ne“ mailů.

Důvody se různily: ekonomika, status nedávného absolventa a neurčité „upřednostnili jsme lépe vyhovujícího kandidáta“. Už po třech měsících jsem věděl, že musím změnit plán hry. A po roce jsem se naučil několik neocenitelných lekcí o tom, jak může nezaměstnanost přece jen podpořit směr vaší kariéry a pomoct vám dosáhnout vytyčených cílů. Rád bych se o ně podělil:

vytvořte si výdělek

Malování pro mě vždy znamenalo především ventil stresu. Takže, přirozeně, jsem se mu hojně věnoval během své roční nezaměstnanosti. Jednou jsem si všiml velkých slev na trička v nedalekém obchodě. Původně jsem si šel vyzvednout barvy, nicméně jsem se rozhodl několik triček koupit a pomalovat je na podomní blešák. Lidem se líbily a tak jsme jich prodali nečekané množství. Slovo dalo slovo a lidé začali poptávat mé výtvory. Nikdy jsem z toho neudělal oficiální byznys (trvalo mi velmi dlouho dokončit podobné drobné projekty, protože jsem jen rekreační malíř). Ale tato zkušenost mě naučila, že výdělek lze vytvořit a může to začít tím, že se podíváte na zoubek vlastnímu talentu!

dobrovolničte

Vždy jsem si myslel, že dobrovolničit můžete jen v rámci velkých akcí pořádaných různými agenturami a organizacemi. Po škole jsem zjistil, že dobrovolníkem se můžete stát snadno pouhou otázkou „Můžu vám s tím pomoct?“ Byl jsem tehdy pánem svého času a chtěl jsem ho vyplnit smysluplnými aktivitami, dokud nenajdu klasickou práci od 9 do 5.

Kamarád mi řekl o jednom start-upu, malém časopisu v New Yorku, který hledal přispěvatele. Tak jsem se zeptal, zda jim s něčím můžu pomoct (dosud pro ně píšu). Zjistil jsem, že kolega z tohoto časopisu měl potíže najít studenty s různým studijním zázemím. Nabídl jsem mu pomoc při vysvětlení některých obtíží, kterým organizace čelila, a perspektivu svého pohledu jako budoucího multikulturního studijního poradce. Získal jsem díky tomu přístup k lidem, které bych nikdy nepotkal, kdybych zůstal přilepen k obrazovce počítače a výpisu obsazovaných pracovních pozic.

zůstaňte pozitivní díky kreativnímu řešení problémů

Nenáviděl jsem, když mi lidé s každoměsíčním pravidelným a pohodlným příjmem do rukou strčili drahé espresso a řekli: „Nepropadej skepsi. Mysli pozitivně a něco se objeví.“ (Přiznávám, to espressomi tak úplně nevadilo.)

Ale účty, studentské půjčky a další pohledávky mi skutečně nepřivodí šťastné myšlenky. Víte, co mi pomohlo? Kreativní řešení problémů. Potřeboval jsem získat krátkodobou praxi, abych mohl následující rok na postrgraduál. Také jsem potřeboval placené místo, abych mohl pokrýt studentské půjčky a účty. V mém případě kreativní řešení problémů vypadalo tak, že jsem rozdělil čas mezi dobrovolné projekty, dočasnou práci a nácvik sebekontroly, když jsem čelil touze nakupovat nepotřebné věci.

Některé z dočasných prací samozřejmě nebyly zrovna přitažlivé. Pracoval jsem třeba jako zadavač dat, kde jsem den přežíval na kofeinových nápojích, iPodu a odpoledních procházkách. Jen tak pro zajímavost: když mi nabídli postgraduální studium, sdělili mi, že práce zadavače dat mi pomohla při zvažování mého přijetí – je totiž skvělou průpravou pro výzkum. Prostě nikdy nevíte! :)

udělejte si jasno v karierních hodnotách a cílech

Můj „aha moment“ přišel na konci roku, když jsem byl na pohovoru na místo karierního poradce. Rok nezaměstnanosti mi pomohl najít vlastní profesní hodnoty a cíle: rozvoj studentů, další vzdělávání, pestrost a kreativitu. Ten rok dobrovolnictví, vytváření nových kontaktů, obcházení pohovorů a kreativního řešení problémů mi dal nástroje, jak pomoci studentům, kteří právě vydali na svou karierní cestu.

Abyste mě nepochopili špatně – už nikdy nechci být znovu nezaměstnaný. Také jsem netušil, jak mi tento rok pomáhá, když jsem se nacházel zrovna uprostřed. Nicméně zpětný pohled mi umožnil docenit tento čas - jsem si jistý, že jsem ho nepromrhal. Pokud jste v této chvíli nezaměstnaní, budu rád, když si z mého příběhu odnesete naději, že i vy ho můžete využít ve svůj prospěch.

Jade Perry, Student Affairs Professional, Creative and Journalistic Writer, Diversity Workshop Speaker & Facilitator

originál článku zde