na spokojenosti zaměstnanců nezáleží

Krmíte u vás medvědy a nebo vaše kultura podporuje rozvíjí silné stránky zaměstnanců a jejich angažovanost a přínos pro důležité úkoly a cíle?


07.06.2014 2080x přečteno 0 komentářů

Na konci devadesátých let se objevily počátky zájmu o angažovanost zaměstnanců a po hlavě jsme do tohoto novodobého hnutí spadli v roce 2000. Organizace všude na světě začaly hledat cesty jak změřit, angažovanost, motivovanost či spokojenost svých zaměstnanců. Tento intenzivní zájem se nyní vyvinul v hlubší úvahy o firemní kultuře. Vrcholný management všemožně rozmýšlí, jaký typ kultury přiláká jejich společnosti více zákazníků. Máme pro tyto manažery malé varování:

Pokud měříte efektivitu kultury podle „spokojenosti“ pracovníků, berete to ze špatného konce.

Vedení společností umisťovaných v žebříčku Fortune 1000 často tvrdí, že kultura v jejich společnosti stojí na solidních základech, protože zaměstnanci hodnotí svoji spokojenost na 85%. Skvělé, dokázali zkazit své pracoviště. Pokud se zeptáte zaměstnanců, co jim přináší spokojenost, odpověď je jednoduchá: obědy zdarma, více dovolené, vytuněný kávovar – a nezapomeňme na pingpongový stůl.

V čem je zakopaný pes? Měření spokojenosti nebo štěstí podřízených zkrátka nemá dostatečnou výpovědní hodnotu pro motivaci špičkových pracovníků a budování úspěšného byznysu.

Myslíte si, že dovolená navíc je skvělý nápad? Jak potom vysvětlíte, že skutečně motivovaní zaměstnanci s méně než jedním týdnem volna za rok vykazují o 25 % vyšší životní spokojenost, než jejich kolegové, kteří pracují především pro výdělek – dokonce i ti, kteří čerpají třeba 6 týdnů dovolené?

Lidé nechtějí být v práci „spokojení“, spíše touží být motivovaní.

Nejvíce si přejí šéfa, který se zajímá o jejich růst, a společnost, která rozvíjí a zaměřuje se především na jejich silné stránky. Snaha uspokojit hlad zaměstnanců po dotovaných obědech, kávách a pingpongových stolech se míjí účinkem. Je to jako s krmením medvědů.

Abych to vysvětlil, před několika lety se v Yellowstonském národním parku objevil nápis „Nekrmte medvědy!“ Správce parku na otázku, zda jde o prevenci a ochranu návštěvníků před roztrháním, odpověděl, že je to právě naopak. Cedule mají chránit medvědy. Jakmile jednou ochutnají burákové máslo a sendvič s marmeládou, přestanou vyrýpávat kořínky a lovit zvěř. Milé gesto ze strany návštěvníků zničí přirozené zvířecí instinkty a potažmo i jejich život.

Spousta společností stále krmí medvědy. A když je nakrmí dostatečně, dokonce za to mohou dostat blyštivou cenu byznys magazínů. Tato medvědo-výkrmná firemní kultura bude dokonce celosvětově uznávaná a opěvovaná.

Ale jaká je dobrá kultura? Nebo raději: Jaká kultura vyhrává?

Vyhrává ta, která se zaměřuje na angažovanost a přínos jednotlivců pro důležité úkoly a cíle. Lidé nechtějí, aby si je zaměstnavatel kupoval cukrátky, hledají smysluplnou, uspokojující práci. Můžeme to nazvat novým globálním snem – mít skvělou práci, nikoli oběd zdarma. Snem je pracovat pro výborného manažera, moct se neustále rozvíjet a každý den využívat k práci svých silných stránek.

Společnosti s firemní kulturou vítězů sytí potřebu rozvoje a růstu. Nikdy nekrmí medvědy.

Volně inspirováno článkem Jima Cliftona, generálního ředitele Gallup institutu.