SEMPER PARATI aneb business contingency management

Poslední dva měsíce nám předvedly, jaké externality mohou svět byznysu zasáhnout a jak silně. Z rozhovorů s našimi zákazníky vyplynulo, že cca jen třetina z nich má připravené business contingency plány a aktivně s nimi pracuje. Velká banka či výrobní firma, obě měly kdesi na centrále v šuplíku složku s kroky a aktivitami, které je potřeba obsáhnout a lokální management jen zvolil "vhodnou složku" a konkrétní kroky aplikoval na reálnou situaci. To, že se někdo zamyslel dopředu nad možnými scénáři a nakreslit "šablonu" pro jejich řešení mnoha společnostem a jejich lídrům usnadnilo práci.


02.06.2020 221x přečteno 0 komentářů

co je business contingency management

Ve zkratce BCM vede k připravenosti v případě nouze, katastrofy nebo selhání systému. Využívá hodnocení rizik a jeho cílem je identifikovat zranitelná místa a hrozby a zavést protiopatření, která zabrání průšvihu nebo omezí jeho dopad, pokud k němu dojde. Plánování provozní kontinuity a obnovy po takovém průšvihu je klíčovým přínosem business continuity manažerů

business contingency manager vs BOZP manažer

Ve spoustě firem roli BCM na krátkou chvíli převzali lídři ve spolupráci s BOZP, je důležité si však uvědomit, že BOZP manažer obvykle není klíčový lídr pro BCM. Role BOZP manažera je především v denní operativě a prevenci denního provozu. Jeho fokus je tedy na detail a předcházení drobným i větším potížím z běžného provozu.

Business contingency manager je naopak strategická role s přesahem do neobvyklých stavů, je to tedy "černá kronika" firmy, člověk jehož náplní je identifikovat i neobvyklé hrozby a kreativně připravit reálné scénáře na jejich zvládnutí či minimalizaci. 

zranitelnost vs. ohrožení

Zranitelnost je slabost v obchodním systému, bezpečnostní postup nebo interní kontroly, které mohou být zneužity zdrojem hrozby. Některé zranitelnosti lze odstranit nebo minimalizovat pomocí provozních nebo technických řešení uvedených v pohotovostním plánu. Není však možné vyloučit všechna rizika.

Ohrožení může mít podobu přírodní události, jako je povodeň, tornádo, zemětřesení nebo hurikán, nebo může nabývat technické nebo člověkem vytvořené formy, která může být radiologické, chemické, biologické, mechanické nebo elektrické povahy. Hrozbou může být také úmyslný čin, jako je teroristický čin, demonstrace, bomba, útok, krádež nebo počítačový incident.

jak na to?

Selským rozumem se dopracujeme jistě k témuž, ale osnova pomůže. 

IDENTIFIKUJTE / PRIORITIZUJE VAŠE ZDROJE

Nejprve proveďte v rámci vaší organizace malý průzkum, abyste určili a upřednostnili zdroje, bez kterých vaše firma nemůže být, jako jsou zaměstnanci, IT systémy a konkrétní zařízení či fyzický majetek.

VYBERTE KLÍČOVÁ RIZIKA

Identifikujte tedy potenciální či reálné hrozby pro tyto kritické zdroje. Mluvte se se zaměstnanci, vedoucími pracovníky, IT a všemi mezi tím, abyste získali ucelenou představu o událostech, které by mohly mít dopad na vaše zdroje. V případě potřeby zvažte externí konzultace se specializací na identifikaci rizik.

NÁVRH VAŠICH POHOTOVOSTNÍCH PLÁNŮ

V ideálním případě pro každé z identifikovaných rizik vytvořte pohotovostní plán. Nejlepší je samozřejmě začít s hrozbami s nejvyšší prioritou - obvykle s těmi, které se s největší pravděpodobností vyskytuje a budou mít největší dopad. Postupem času pak můžete pracovat na přípravě plánů pro každé riziko s nižší prioritou.

Když navrhujete každý plán, zeptejte se sami sebe, jaké kroky by bylo nutné podniknout, aby organizace obnovila co nejdříve normální operace. Zvažte věci jako komunikace, činnost zaměstnanců, povinnosti zaměstnanců a časové harmonogramy (co se musí stát, když). Poté vytvořte podrobný plán pro každé riziko.

NENECHÁVEJTE SI TO PRO SEBE

Po dokončení a schválení každého plánu zajistěte, aby k němu měl snadný přístup každý relevantní pracovník, tedy nejen že ví o jeho existenci, ale i kde přesně ho hledat. Pro tento důležitý krok existují i mobilní aplikace pro kontinuitu podnikání, které poskytují pohotovostní plány a související dokumenty přímo každému zaměstnanci na jeho mobilním zařízení. Tento přístup odstraňuje tradiční metodu plánování v tištěné podobě a zajišťuje, že každý zaměstnanec má přístup k nejnovějšímu plánu, a to jak před krizí, tak během ní.

AKTUALIZUJTE PLÁNY

Ujistěte se, že každý plán je aktuální, jak vaše organizace prochází změnami, především ve vztahu k lidem či používání nových technologií. Kromě toho vybrabí situace pravidelně nacvičujte se zúčastněnými stranami, abyste zajistili, že každý klíčový hráč zná svoji roli.

na závěr

V tuto chvíli, kdy první vlna opatření proti COVID ustává a firmy se nadechují k obvyklému provozu zaznamenáváme poptávku těch dříve nepřipravených firem po aktivním vyhledání takových kandidátů.

Executive search / direct search metodika je k tomu ideální:

  • identifikují se podobně velké firmy s podobným byznysem
  • identifikují se konkrétní kompetentní lidé
  • identifikují se motivy a stimuly pro přijetí nové role (např. implementace zkušeností do firmy s BCM "na zelné louce")
  • představí se relevantní kandidáti a spolu s vedením společnosti jsou provedeni celým procesem

Na executive search a direct search projektech je důležitá především dlouhodobá úspěšnost, u nás cca 96 %. Tedy jistota, že projekt bude v předvídatelném termínu úspěšně obsazen.

Držím palce, ať společně zase dlouho BCM nepotřebujeme, a pokud ano, tak platí skautské "buď připraven" nebo též latinsky "semper parati".

Pavel

Pavel Plachý je zakladatelem a majitelem flow-r executive search a spolu s kolegy nachází úspěšné profesionály pro své zákazníky. Neúnavný propagátor svobody a zodpovědnosti v pracovním prostředí i všedním životě. Technooptimista věřící v budoucnost lidstva.