nahoru a dolů ve flow-r v roce 2016?


07.11.2016 1387x přečteno 0 komentářů

Ahoj,

na trhu se v posledních pár měsících objevilo několik subjektů, které vznikly oddělením od flow-r. Trh na to samozřejmě reaguje. Kamarádi, známí, recruiteři se ptají, čím to je, proč se to děje,... I proto vzniká tento článek.

Když jsme flow-r před třemi lety zakládali, pronajali jsme si pár míst v pražském HUBu a začali se lidí ptát, jak by měla vypadat ideální, svobodná, recruiterská firma. Během půl roku jsme posbírali hromadu nápadů, inspirace, tipů a "tudy rozhodně ne".

Vznikl tak projekt, který má od každého ten nejlepší kousek, z "personální agentury" zázemí a sílu, ze sdružení nezávislost, z frenčízy vyšší odměnu pro jednotlivce.. a k tomu hromadu dalšího.

Povedlo se nám myslím, za ty tři roky mnoho úspěšného.

Zaujali jsme respektované místo na trhu, jsme vnímáni kandidáty, firmami i konkurencí jako spolehlivý partner, dodavatel s velmi nadprůměrným řemeslem. Přinesli jsme a přinášíme na trh nové know-how, ať již formou otevřených workshopů pro odbornou veřejnost, tak dvěma úspěšnými ročníky EVOLVE! summitu, největší recruiterské konferenci v našem regionu. A daří se nám samozřejmě i finančně, bez toho by to asi nedávalo smysl. :-)

Tohle zamyšlení je ale více o odchodech,... v roce 2016 od nás postupně odešel Martin Gažo, potom Ivar Mesenský a Ondra Havlíček, Míra Klescht s Michalem Tomanem a nakonec i Martin Bárta. 

Proč odešli?

Za mě u každého z nich vnímám výrazně jiné důvody, pro mě však zásadní, až na Martina Bártu, nikdo další nešel zpět do klasické agentury, všichni si vybrali cestu vlastního byznysu a založili si svoji firmu.

Proč nezůstali ve flow-r?

Jen logické vysvětlení neexistuje, myslím si, že profesně, odborně i finančně, by se každému z nich i nadále víc dařilo ve flow-r než mimo. Jako hlavní příčinu odchodu vnímám přílišnou svobodu bez pravidel. Během tří let jsme vyrostli možná až příliš rychle, z jednoho člověka na skoro dvacet členů, ... a každý z nich se sebevědomím, zkušenostmi, profesionalitou a vlastním názorem na chod světa. 

Skupina silných jedinců začala mít postupně problém se domluvit. Zájem jednotlivce, jakkoliv pochopitelný, najednou musel ladit se zájmy ostatních, priority bylo třeba více diskutovat, každý se měl k tématu vyjádřit a nakonec se toho moc nezměnilo a nám se najednou začalo neúměrně prodlužovat rozhodování.  A realizace spousty věcí se posouvala příliš rychle, jiné zase vůbec.

A to samozřejmě sebevědomé osobnosti těžko nesou,... a proto první začali odcházet ti mladí, horkokrevní, Martin (28 roků) si založil vlastní firmu s cílem vyzkoušet si, jaké to je být majitelem, ředitelem, hlavním decision makerem,... a daří se mu to myslím skvěle.  Ivar s Ondrou, oba také pod 30 let, již před flow-r dlouholetí kamarádi, se rozhodli podobně a založili spolu firmu, ve spoustě detailů inspirovanou flow-r, avšak také manažersky řízenou, bez oné svobody, o kterou nám ve flow-r jde, Martin Bárta jako jediný z odcházejících nešel do role manažerské, naopak vyhledal roli zaměstnance v klasické agentuře a Míra s Michalem zakládají v těchto dnech svoji firmu, pro změnu opět manažersky řízenou, s jasnými decision makery. 

Znamená to, že svobodná firma nemůže existovat? Naopak, dnes ve firmě funguje 12 kolegů, kteří stále hodnotám svobodné firmy věří. Jen je třeba svobodu a zodpovědnost důsledněji propojovat. 

Například v roce 2016 jsme objevili, že nováčci potřebují delší aklimatizaci, jejich míra rozhodování o dění celé firmy musí být pozvolná, ne hned bezvýhradná, spojená s čitelnou zodpovědností vůči celku, nejen vůči vlastnímu byznysu.

Zároveň z velké části selhali zakladatelé, tedy formální majitelé firmy, kteří při vytváření konceptu zapomněli na principy jeho ochrany,... to nakonec vyústilo i v odchod Michala Tomana, jako jednoho ze zakladatelů. Ten poslední rok, stejně jako oba další zakladatelé, vnímal rozkladné tendence flow-r, ale neměl nástroje, které by mu umožnili situaci řešit, napravit. 

Ve flow-r proto ani nyní nehodláme slevit ze svobody, kterou jednotlivci u nás mají. Naopak posilujeme role, které pracují ve prospěch celé firmy, týmu nebo oboru. Jednotlivci s ambicí ovlivňovat dění celé firmy tak do svého rozhodování začleňují nové aktivity a přínos firmy jako celku se jich dotýká ještě více. 

A mé shrnutí?

Emočně, osobně, jde pro mě o velmi citlivou záležitost, většina kolegů byla přáteli, víc než jen kolegy. Na druhou stranu celý proces nikomu ze zúčastněných neublížil. Všichni kolegové si za dobu ve flow-r i díky flow-r vybudovali silný, vlastní byznys, vydělali si hromadu peněz, (ano, opravdu hromadu), získali know-how jaké by jinde na trhu hledali mnohem obtížněji a jistě déle, dostali se k zakázkám a projektům, jaké by asi sami těžko získávali, ... To všechno vlastně nakonec přispělo k jejich sebevědomí, pustit se do toho na vlastní kůži. 

Pokud tedy ve flow-r zažili rozhodnutí, která jim nevyhovovala, viděli mnoho chyb, je jistě dobře, že mají nyní možnost si vše vyzkoušet sami. Objeví nová úskalí, dopustí se vlastních chyb a v co doufám je, že budou na léta ve flow-r stále v dobrém vzpomínat.

Jak tedy flow-r poučen a pozměněn pokračuje dál?

flow-r je a bude i nadále unikátní projekt, možná stále sociální experiment. Volnost a odpovědnost, která je dána konzultantům a neustále se zvyšující nároky na zakladatele budou denně prověřovat naší lásku k řemeslu, vzájemnou důvěru a ochotu k diskuzi a kompromisům.

flow-r nadále poskytuje konzulantovi svobodu v rozložení práce, počtu klientů, způsobu práce i work-life rovnováhu. Stejně očekává i odpovědnost za šíření dobrého jména, značky a vykonávání recruiterského řemesla jak nejlépe dokáže.

flow-r nabízí konzultantovi kompletní servis pro práci, velmi atraktivní dělení fakturace, prostor pro vlastní kreativitu a nápady. Zajímavé kontakty, propojení s dalšími profesionály a dokonce i pravidelný přísun byznysu. 

flow-r propojuje zkušené lidi z oboru a těm kteří teprve začínají nabízí a ukazuje i nadále zajímavé cesty, vedoucí k dlouhodobým vztahům a spokojenosti vůči klientům, kandidátům i partnerům.

flow-r jako skupina profesionálních recruiterů by měl i nadále umožnit načerpat mnohem více energie, synergií, radosti z práce a inspirace v těžkých chvílích než do firmy sami dáte a které byste jinak museli mnohem obtížněji hledat na trhu.

Děkuji za pozornost, byl to dlouhý článek, vím to, náročné téma je těžké vystihnout krátce. Jestli nám fandíte, držte nám palce, jestli nás neznáte a chcete poznat, ozvěte se, jestli máte pro nás tipy či inspiraci, sem s ní.

Těšíme se na další roky a přeji nám i vám všem další flow (nejen v recruitmentu). 

Míša Tejkalová a Pavel Plachý